Samota

Proč se sny těch druhých vždycky naplní,
je to realita tohle nezměním.
píšu si svůj román o pravdě, vědění,
poznáš to jen na základě znamení.

Mám jen svůj život, ostrov ticha a samoty,
ohraničen mílemi písečných pláží.
náhle spatřím loď na obzoru, jsi to ty,
blázen kdo nevěří!

REF.:
Ten kdo jenom čeká, nepoháněn touhou na
světě nic nezmění,
čekám na myšlenku mouu,
[:tato chvíle je mé znamení.:]

Co se to děje, loď se vzdaluje,
další bytost je z mého života pryč,
neklid v mém srdci opět panuje,
zase musím hledat ke svému životu klíč.

Snažím se probudit z toho snu,
snažím se proniknout do jiných sfér,
snažím se opustit samotu,
snažím se, snažím se, to není fér!

Můj nepřítel prohrává, byl poražen,
utíká z pole, za obzor,
tu samotu jsem přemohl, já jsem obnažen,
teď už si dávám větší pozor!