Minový pole

Černaj/Černaj

Jen tak sedím v jedný starý hospodě a rumy dávám
sám sem chodím, vůbec nejsem v pohodě , pít nepřestávám
ty stavy jsou bídný, když se domů navracím a nemám klíče
v tom soused nevlídný, na chodbě to vobracím
ó sory, tak mu říkám ten smutnej příběh
vo tom, že brácha už nevrátí se.

Přes minový pole vydal se na kole
povídal jsem brácho, nezkoušej si hrát
potom časně z rána velká rána a pak
já ho měl tak rád.

Zas tu sedím řádně sťatej na chodbě, mám asi páva
nic moc nevím, často jsem v tý podobě, to se mi stává
ty stavy jsou bídný, v hlavě prázdno, v srdci žal, ach ouvej
a soused je vlídný, tak přece mě kabát dal,
to proto, že slyšel ten smutnej příběh
vo tom, že brácha už nevrátí se.

Přes minový pole vydal se na kole
povídal jsem brácho, nezkoušej si hrát
potom časně z rána velká rána a pak
já ho měl tak rád.

Ten život je bídnej, byl ke mně tak vlídnej
přes minový pole vydal se na kole
povídal jsem brácho, nezkoušej si hrát
potom časně z rána velká rána a pak
já ho měl tak rád.