Mlčení lidskosti

Mrazení na zádech a ticho sežere výstřel.
Půlnoční scéna zla, kladivem scénu ti zastřel.
Otvorem do hlavy, příborem svědomí vytřel.
Co viděl, neviděl, kamenem hubu ti otřel.

Kdo stáhne z kůže další zvěř…?

Spontánní mlčení a ticho k přečtení… společně skrývá.
Co bude k vidění za tvoje svědomí… v tom podstata bývá.
Satanáš s anděly v bordelu v posteli… anál jim klátí.
To, co vám neřekli, poslušnost, naději…

Pod vlajkou spálenou, co kdysi říkala názor.
Na frajtra s povděkem máváte - duševní zápor.
Dusit se v bezpečí, myšlenky jsou jak diktátor.
Tíží tě svědomí, názory viz deklarátor.

Kdo zvládne sám sobě si lhát…?

Spontánní mlčení a ticho k přečtení… společně skrývá.
Co bude k vidění za tvoje svědomí… v tom podstata bývá.
Satanáš s anděly v bordelu v posteli… anál jim klátí.
To, co vám neřekli, poslušnost, naději…

Pravdu si vytrávit a vysrat, zvratky jsem sežral.
Skloněný k tuposti, spotřebním stylem jsem šeptal.
Správné jsou snad jen lži, na pravdu nikdo se neptá.
Dovnitř a zase pryč, myšlenka lehká snad vzkvétá.

Kdo zvládne mlčet v lidskosti…?

Spontánní mlčení, a ticho k přečtení… společně skrývá.
Co bude k vidění za tvoje svědomí… v tom podstata bývá.
Satanáš s anděly v bordelu v posteli… anál jim klátí.
To, co vám neřekli, poslušnost, naději…