Jako vítr

Zas brečím nad životem
nahlížím živým plotem slabosti
Do zahrady svých štěstíček
Způsobem málo ženským
teď koketuji se šampaňským z hlopoustí
jenže nikdo neni na klíček

Jsi frajer, samá sranda, jsi vítr
ty si chtěl si mě nést, teď říkáš po létech
po všech co za sebou máme:
My se museli splést ..

Dřív věděla jsem přesně
kdo pomůže mi z tísně a co dnes?
Dnes vezmeš si své knihy.
Když mizíš pryč, běž rychle
z hádek by byla bichle
jen kdo teď má líbat mé rty?

Jsi frajer ...