Pláč

Já viděl sem ji stát
kam na věky spát musí všichni jít
a v tváři měla stín z ran a podlitin
už nechtěla dál žít
ten kdo ji měl rád se vůbec nechtěl prát
vždyť bylo jich víc
a každý horoval jen pro hákový kříž

Netaj pláč
Není proč
Slzy léčí

Když pokynul prst
hlíny vzala hrst
a úder dutě zněl
a její černý šat
ve větru začal vlát
jak odletět by chtěl
pak nebe proťal blesk
a ona v očích lesk
marně snažila se skrýt
ze rtů vyšel vzlyk
a nebyl poslední

Netaj pláč
Není proč
Slzy léčí

A zítra nový den
sluncem prozářen
jeho vrahy bude hřát
zas budou se smát, provokovat, řvát, pít a hajlovat
a jí zbude jen pláč
vůbec neví nač
ráno probouzet se má
rány zhojí čas
dívko nevinná

Netaj pláč
Není proč
Slzy léčí