Kníže Rostislav

Ve Velké Moravě žil kníže Rostislav
Moudrý kníže, jenž se nebál svého osudu
Víru měl ve věčné přátelství
A nedal na radu
Zrada v jeho konci osudném
Měla smutnou předehru

Když přijde zrada znenadání
Ta bývá zášti nejbližší
Kníže však o ní nemá zdání
Kdo jeho prosby vyslyší


Dýka, jed a medovina
To dávný nástroj zrádců
Půtky, sváry, mezi svýma
Osudem jsou vládců

Zlato třpytivé, prodává svou krev
V pomstě chystané, ukrývá svůj hněv


Trýzněný tam na dně vězení
Znovu prožívá své sny
Ohněm, oči smyslu zbaveny
Počítá poslední dny

Již více nespatří
Svou milovanou zem
Svatopluk snad jednou pochopí
Až bude knížetem

Když přijde zrada znenadání
Ta bývá zášti nejbližší
Kníže však o ní nemá zdání
Kdo jeho prosby vyslyší

Zlato třpytivé, prodává svou krev
Pomstě vyvstává, ukrývá svůj hněv