Zas mi říkal

Zas mi říkal, že má něco pro mě
a to něco, že prý láska je.
Já však nechci žádnou lásku v domě,
přináší jen žal a výdaje.

Mám proti lásce boty,
ty chrání paní svou
ty boty vždycky jdou
a všechno hezké pošlapou.

Žiju sama díky těmhle botám,
žiju sama zásluhou těch bot.
Často sice klukům hlavy motám,
botám ale city nejsou vhod.

V těch botách ráda šlapu,
zvlášt’ po lásce nás dvou,
ty boty vždycky jdou
a všechno hezké pošlapou.

Tyhle boty nosím někde v duši,
někde v duši, ne však na nohou.
Jsou tam dole, kde mi srdce buší,
od bušení mu však pomohou.

V těch botách ráda šlapu
a to se mi prý mstí,
prý v těchto botách jdu,
a tak si šlapu po štěstí.

Pozor boty!
Pochodem v chod!