Most

Kroky jsou vláčné
a můj spánek v dálce je sám.
Někde sám...
Ráno flámy noční zavírá,
přesto spí, dávno spí.

Hra stínů mě neuprosí.
Žebrák se na mě smál,
z mlází housle vzal
a krásně začal hrát.

Hrej, píseň svou mi dej.
Na cestu mi hrej.
Ještě chvíli hrej.

Hrej, soucit se mnou měj.
Naposledy hrej.

Jak pýcha zvěčnělá,
se zdá starý most.
Měl bych přejít.
Nač se bát?

S posledním hejnem, divný host,
teď křídla má,
je pánem krajin.
Potom úder co mosty už znaji,
žebrák se na mě smál,
zmlází housle vzal.
A krásně začal hrát.

Hrej, píseň svou mi dej.
Na cestu mi hrej.
Ještě chvíli hrej.

Hrej, soucit se mnou měj.
Naposledy hrej.
Nademnou ou hrej.

Hrej...
Jen chvíli hrej...
Nademnou ou jé...

Hrej, píseň svou mi dej.
Na cestu mi hrej.
Ještě chvíli hrej.

Hrej, soucit se mnou měj.
Naposledy hrej.
Nademnou ou hrej.

Hrej, píseň svou mi dej.
Na cestu mi hrej.
Ještě chvíli hrej.

Hrej, soucit se mnou měj.
Naposledy hrej.
Nademnou ou hrej.