Berlín

Já sedim za malým obchodem,
cigára v ruce mám,
a nevim co se to tu vlastně děje.
Kam ty lidi tolik spěchaj,
vždyť nic dneska neuspěchaj,
a tak se ptám, proč?
Vždyť já se mám.

Uběhl asi půlrok,
cigára už nemám a už vím,
co se to tu vlastně stalo.
Na zdi z cihel černá kapka,
už jsem asi tam, kde nikomu nic nevadí,
já jsem po smrti.

Sejdeme se třeba ráno v pět,
sejdeme se třeba v Berlíně,
cigáro si vem, až mě přikreje zem.