Moje já

Ref.:Necítím pevnou zem pod svýma nohama, chcu letět, tak vysoko jak jen se dá. Nádech a výdech cítíš moje srdce, rozbíhám se, odrážím se a roztahuju ruce. Prosím, vem mě na horu, už nechci tady být, nic mě tady nedrží, zkus to pochopit. Jsem bezvýznamný stejně, jako anděl bez duše, poslední naděje zhasíná, jak zapálená růže...
1.Cítím jenom beton, z každým dalším nádechem, mám se pořád sebe ptát, jakým jsem vlastně člověkem. Zahodil jsem svoje já, všeho jsem se vzdal a dopis, který nepřečteš, jsem tobě zanechal. Už nemůžu, nemůžu, duše dávno umřela, chcu pryč, odsud pryč, ale cítím se jako bez těla. Přivázaný k městu, přitom volný jako pták, vždyť mě musíš pochopit, přestaň se ptát. Srdce bije na maximum, slzy kapou do dlaní a vím, že už tu nebudu při dalším novém svítání. Nechcu jít s tebou,cítím tvůj chladný dotek, sklopím zrak a vím, že přichází konec..
Ref.:Necítím pevnou zem pod svýma nohama, chcu letět, tak vysoko jak jen se dá. Nádech a výdech cítíš moje srdce, rozbíhám se, odrážím se a roztahuju ruce. Prosím, vem mě na horu, nechci tady být, nic mě tady nedrží, zkus to pochopit. Jsem bezvýznamný stejně, jako anděl bez duše, poslední naděje zhasíná, jak zapálená růže...
2.Můj život není růžový sad ale temná dlouhá chodba. A už mě nepřesvědčuj, že v mém srdci není místo pro dva, myslíte jen na sebe, tak se neptejte, proč jsem sobecký. Věřím jen sám sobě a můžu mrdat všecky. Nechcu antidepresiva, nechcu ani LSD. Chcu být sám, sám a jednou vzít do nebe. Stačí, tak málo jen mi podej ruku, chytni mě pevně a zmáčkni spoušť kloku. Srdce bije na maximum, slzy kapou do dlaní a vím, že už tu nebudu při dalším novém svítání. Stačí, tak málo jen mi podej ruku, chytni mě pevně a zmáčkni spoušť kloku…
Ref.:Necítím pevnou zem pod svýma nohama, chcu letět, tak vysoko jak jen se dá. Nádech a výdech cítíš moje srdce, rozbíhám se, odrážím se a roztahuju ruce. Prosím, vem mě na horu, už nechci tady být, nic mě tady nedrží, zkus to pochopit. Jsem bezvýznamný stejně, jako anděl bez duše, poslední naděje zhasíná, jak zapálená růže…
3.Nikdy jsem od života, nedostal nic jen, tak . Řekni, kdy s mě vyděl se naposledy smát. Nemám důvody, taky se nerad přetvařuju. Nejsem jako schizofrenik, osoby se v sobě vyměňuju. Přes den sympatický, vyrovnaný typ, ale skutečnost se mění, když se zavře byt. Pohlcený samotou z nenávistí uvnitř, cítím tep srdce, ale nevidím únik. Jsem jako raněné zvíře, připravený k pomstě. Před tím, než zhebnu, chcu ať jsi na tom stejně. A až budu padat k zemi, tak ty půjdeš se mnou. A už tu nebudou lidi, co Tě za se zvednou…
Ref.:Necítím pevnou zem pod svýma nohama, chcu letět, tak vysoko jak jen se dá. Nádech a výdech cítíš moje srdce, rozbíhám se, odrážím se a roztahuju ruce. Prosím, vem mě na horu, už nechci tady být, nic mě tady nedrží, zkus to pochopit. Jsem bezvýznamný stejně, jako anděl bez duše, poslední naděje zhasíná, jak zapálená růže…