Jaký si to uděláš

Jdu sama cestou a jen tak přemejšlim,
hlas našeptává, ať to všechno skončim.
A tak se loučim, nechávám se unášet,
všechno vidim od znova já nechci se vracet.
Do stejný řeky, pořád všechno dokola,
zku*venej život, jedna velká tombola.
Všechno se se*e, já nevím co dřív,
láska, fellaz, rodina, už chci mít klid.
Tak co se to děje, řekni sama nevim,
ve vlastním světě, bahnem se brodim.
Sama bloudim a nevim kudy jít,
je tu se mnou moje já, co nenechám si vzít.
Cejtíš se šťastně, kámoši jsou s tebou,
rodina tě podrží a usínáš ve dvou.
Ale najednou, všechno se to obrátí
a ty si přeješ, ať se to vrátí.

Jaký si to uděláš tak takový to máš, tak proč se ptáš, když odpověď znáš, sám v sobě se nevyznáš, moc otázek na mě máš.
Jaký si to uděláš tak takový to máš, tak proč se ptáš, když odpověď znáš, sám v sobě se nevyznáš, moc otázek na mě máš.

Stojí člověk na pokraji naprostýho zhroucení
jeden člověk v zrcadle je šedočerný zjevení.
Přemítám o zlatých časech už ve střednim věku
život mi hází klacky pod nohy on nepodá mi ruku.
Stojí člověk na okraji žulovýho zábradlí
na tom našem mostě, kde síla konce roste.
Lidi scénu vidí, ale jen člověka nevidí.
Pomoz si ale sám, oo jak prosté.
Bylas tu a už tady nejsi, volám hluboko do tmy
oo tak kde jsi.
Byla tu celá rodina, byla a ne jednou
ale všechno jednou končí a nakonec zas odjedou.
Jednou jsi dole, jednou jsi nahoře,
to já jsem jednou dole a potom ještě níž.
Učim se pokoře, věčně zavřený dveře.
Proč zrovna já, musim nýst na zádech kříž.
Už se ani neptám jestli jednou, nebo možná
padá stále noc a já z mostu dolu koukám
nemám sílu ani za mák na další etapu
nejde srdce celé tepu, strachy se klepu.
Nikdo mě nechápe, každej do mě div nekope.
Sem hluboko v temnotě zamyšlený v hypnóze.
Sem v polovině života, kterej mám celej za sebou
velký díky těm, co tim peklem kráčeli se mnou.

Jaký si to uděláš tak takový to máš, tak proč se ptáš, když odpověď znáš, sám v sobě se nevyznáš, moc otázek na mě máš.

Já nevyčítám nic, ale hlava mi to nebere
a nechci tě ztratit, budeme přátelé
záleží mi na tobě, jako na vlastní rodině
já chtěla být jen s tebou, být tvoje bohyně.
Já děkuji ti za všechno, co si pro mě udělal
sem tu pořád pro tebe s otevřenou náručí
víš ani malinko, tyto věty nestačí, už nebude to jinačí
UŽ NEBUDE TO JINAČÍ!
Ale takovej je svět a asi to tak má bejt
tak nech to jak to je.
Život je zlej každej den jinej a přesto stejnej.
Už přestává mě bavit ten život beznadějnej.

Jaký si to uděláš tak takový to máš, tak proč se ptáš, když odpověď znáš, sám v sobě se nevyznáš, moc otázek na mě máš.

Jaký si to uděláš, tak takový to máš.
Jenže ono to neni lehký ty to dobře znáš.
Dávej bacha na to, kde hledáš
to musí přijít samo, tak proč se ptáš.
Pořád samý otázky, na mě máš
a co třeba já, tě nezajímám.. nezajímám.. nezajímám.. nezajímám.. tě nezajímám..
Jaký si to uděláš tak takový to máš, tak proč se ptáš, když odpověď znáš, sám v sobě se nevyznáš, moc otázek na mě máš.