ASCALONA

Vyschly již láhve na stole,pohasl ohn'ů žár
šerif své těžké pistole pověsil na stožár
na vlajku smutně se dívá kytaru pohladí
a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí
Když jsem byl mlád, bývala Ascalona
nejhezčí osadou,kterou jsem znal
jak častokrát bouřila Ascalona divokou náladou
jíž Bůh nám přál.
Však slávě pistolí,už zvolna dozvání
a lesem nehučí to vlčí volání
já půjdu spát však vlajka Ascalony musí nad mým hrobem na věky vlát