Pampelišky

Hora skrývá slunce pod klobouk,
z oblaků do pampelišek fouk.
Jak zlaté kvítí jasné hvězdy jsou,
a snad k tobe moje draha doletnou

Z oblaků až k tobě doletí,
podle nich budeš mít děti tři.
Ty budou krásné tak, jako jsi ty,
dobrou noc, má drahá, tak už spi.

Kouzelná je řeka na horách,
po ní plul jsem, jako v mátohách.
Tys byla krásná, první laska má,
mně se zdá, že se na mě z nebe usmíváš.

Tichá piseň nese se nocí
ostrejch hochů, toulavejch srdcí.
Umlkla banja, ztichly kytáry,
sbohem buď, mé krásné děvče z Montany.

Tam v kolíbce malý hošík spí,
přemýšlím, o čem tak asi sní.
Zdědil mou hůl a tornu toulavou,.
půjde tam, kde pampelišky zlate jsou.