Alžběta Kolečkářová - Lucie Bílá - SMS

Nevnímáš a snad nevidíš,
že já si v sobě stavím mříž
a pod ní ještě pevnou zeď
to je má odpověď.

Tak žádnej řev a žádnej pláč
a žádnej děsnej srdcerváč
a žádný scény zoufalý,
co tě povalí.

Nechci řvát tu jak husa pitomá,
to si fakt lásko nechám na doma.

Kdo to řek-snad ne já-asi já!
Že je láska krásnej cit!
Láska bodá jako nůž,
tak ať táhne už, chci mít klid.

To si piš,vzpomínám
na tvý řeči prolhaný,
ty jsi těžkej pohodář
a já brečím si do vany.

Tak už běž a nech mě bejt,
srdce v háji, z mozku prejt.
Co jsem nechtěla to mám.
Spi si sám...

Nechci řvát tu, jak husa pitomá,
To si fakt, lásko nechám na doma.

Kdo to řek-snad ne já-asi já!
Že je láska krásnej cit!
Láska bodá jako nůž,
tak ať táhne už, chci mít klid.

To si piš, vzpomínám
na tvý řeči prolhaný,
ty jsi těžkej pohodář
a já brečím si do vany.

Žádnej řev a žádnej pláč,
scény nebudou,
tys mi ještě vyčítal,
že žil jsi s obludou.

Tak žádnejřev a žádnej pláč
a žádný běsnění.
Když budu řvát,
blbnout na kvadrát,
tak se nic nezmění.

Já mám jen teď žádný pak,
přejels mě jak náklaďák,
i když je to pochmurný,
tvý city smetu do urny.

Neskučím jako pes.
Na hrob ti tesám SMS.
Můžeš lásko klidně spát
chcípni, když mě už nemáš rád.