Texty písní Cradle Of Filth Dusk And Her Embrace A Gothic Romance (Red Roses for the Devil's W..

A Gothic Romance (Red Roses for the Devil's W..

Zobrazit překlad písně ›

Skrýt překlad písně ›

Evening minuetto in a castle by the sea
A jewel more radiant than the moon
Lowered Her mask to me
The sublimest creature the Gods, full of fire
Would marvel at making their Queen
Infusing the air with Her fragrant desire
And my heart reeled with grave poetry....

From grace I fell in love with Her
Scent and feline lure
And jade woodland eyes that ushered in the impurest
"Erotic, laden fantasies amid this warm Autumn night
She lulled me away from the rich masquerade
And together we clung in the bloodletting moonlight"
Pearled luna, what spell didst thou cast on me?
Her icy kiss fervoured my neck
Like whispering waves 'pon Acheron's beach
In a whirl of sweet voices and statues
That phantomed the dying trees
This debauched seductress in black, took me....

In a pale azured dawn like Ligeia reborn
I tore free of my sleep - sepulchre
On the sea misted lawn where stone figures, forlorn
Lamented the spectre of Her
Bewildered and weak, yet with passion replete
I hungered for past overtures
The curse of unrest and her ardent caress
Came much more than my soul could endure....

I, at once endeavoured to see Her again
Stirring from midnight's inertia
Knowing not even her name
On a thin precipice over carnal abyss
I danced like a blind acolyte
Drunk on red wine, her dead lips on mine
Suffused with the perfume of night

For hours I scoured the surrounding grounds
In vain that we might meet
When storm clouds broke, ashened, fatigued
I sought refuge in a cemeterty

Sleep, usher dreams
Taint to nightmares from a sunless nether

Mistress of the dark
I now know what thou art

Screams haunt my sleep
Dragged from nightmares thou hast wed together

Lamia and Lemures
Spawned thee leche
To snare my flesh

Portrait of the Dead Countess

Deep stained pain that I had dreamt
Flaunted demise, life's punishment
Leaving little strength to seal this wretched tomb....

But poised nectar within my stirs
Up feverous desire and morbid purpose to search
Through cobwebbed drapery to where she swoons
Goddess of the graveyard, of the tempest and moon
In flawless fatal beauty her very visage compels
Glimpses of a heaven where ghost companies fell
To mourning the loss of god in blackest velvet
Enrobed in their downfall like a swift silhouette

"Fleeting, enshadowed
Thou art privy to my sin
Secrets dead, wouldst thou inflict
The cruel daylights upon my skin?
Dost thou not want to worship me
With crimson sacrifice
So my cunt may twitch against thy kiss
And weep with new-found life?"

Red roses for the Devil's whore....

Dark angels taste my tears
And whisper haunting requiems
Softly to mine ear
Need-fires have lured abominations here....

Nocturnal pulse
My veins spill forth their waters
Rent by lips I cherish most

Awash on her perfidious shores
Where drowning umbra o'er the stars
Ebon's graves where lovers whore
Like seraphim and Nahemah

"Nahemah"

Pluck out mine eyes, hasten, attest
Blind reason against thee, Enchantress
For I must know, art thou not death?
My heart echoes bloodless and incensed....

Doth temptation prowl night in vulvic revelry
Did not the Queen of Heaven come as Devil to me?
On that fatal Hallow's Eve when we fled company
As the music swept around us in the crisp, fated leaves
UNder horned Diana where her bloodline was sewn
In a graveyard of Angels rent in cool marbled stone
I am grieving the loss of life in sombre velvet
Enrobed in Death's shadow like a swifter
silhouette....
Večerní menuet v přímořském hradě,
šperk zářivější než Měsíc,
snesl ke mně svůj měsíc.
Nejvznešenější božský tvor, plný ohně
by mohl žasnout nad tvořením jejich Královny,
zalévající vzduch její vonnou touhou,
a mé srdce navíjeno hřbitovní poezií.

Z milosti jsem se do ní zamiloval,
vůně a vábení kočky
a nefritově dřevěné oči, jež
uváděly v hřích.
"Erotické, naložené představy v této teplé podzimní noci mě odlákala od bohaté maškarády
a spolu zaklesli jsme v krvavý měsíční svit."
Perlový měsíci, jaké kouzlo jsi na mne uvalil?
Její ledový polibek vášní rozpálil můj krk,
jako šeptající vlny na Archeronské pláži
ve víru sladkých hlasů a soch,
jež děsily zmírající stromy,
ta prostopášná svůdnice v černém mě ovládla...

V jasně azurovém úsvitu jako znovuzrození Ligeie
vytrhl jsem se ze spánku - hrobka
na trávníku mořské mlhy, kde kamenné figury, osamělé
naříkal její přízrak,
zmatený a slabý, pouze touhou naplněný.
Hladověl jsem po minulých předehrách,
kletba neklidu a její žhavé pohlazení
bylo mnohem více, než má duše mohla vydržet...

Já, snažíce se opět ji zahlédnout,
probuzen z půlnoční nečinnosti,
neznajíc ani její jméno,
na tenkém srázu nad hrudní dutinou
jsem tančil jako slepý ministrant.
Opilý červeným vínem, její mrtvé rty na mých,
zalité nočním parfémem.

Hodiny jsem prohledával obklopující zemi,
marné byly šance na setkání.
Když se bouřná mračna prolomila, sinalá a zemdlelá,
hledal jsem útočiště na hřbitově.

Spánek, uvádějící sny
pošpiněné nočními můrami bezeslunného podsvětí

Vládkyně temnoty,
nyní vím, kdo jsi.

Výkřiky mě straší ve snech,
poskvrněné nočními děsy, s nimiž ses vdala.

Démonka a Lemuři
zrodili tvé mléko,
aby políčili na mé tělo.

Portrét zesnulé hraběnky.

Hluboce poskvrněná bolest, o níž jsem snil,
chlubil se smrtí, trestán životem,
nechávajíc jen trochu sil k prodání tohoto zuboženého lůna...

Avšak připravený nektar se ve mně mísil,
vzhůru horečnou touhou a morbidním účelem pátrat
skrze pavučinami pokrytý závěs, za nímž omdlévá
bohyně hřbitovů, bouře a Měsíce
v dokonalé fatální kráse, k níž její skutečný vzhled nutí.
Záblesky nebe, kde společenství duchů padají,
aby litovala ztrátu boha v nejčernějším sametu,
oděná v jejich strmém pádu jako silueta rorýse.

„Prchavá, zastíněná,
ty jsi zasvěcená mému hřichu.
Mrtvá tajemství, chtěla bys uvalit
krutý denní svit na mou pleť?
Nechceš mne uctívat
karmínovou obětí,
tudíž má kunda může škubnout proti tvému polibku
a lkát nad nově nalezeným životem?“

Rudé růže pro Ďáblovu děvku...

Temní andělé okusí mé slzy
a zašeptají děsivé rekviemy
jemně do mého ucha,
nutné plameny sem přivedly ohavnosti...

Noční puls
mé žíly vylévají kupředu k jejich vodám,
rvány rty, jež nejvíc jsem opatroval.

Omyt z jejích zrádných břehů,
kde potápí se umbra přes hvězdy.
Ebenové hroby, kde děvka milencova,
jako Seraf a Nahemah

„Nahemah“

Vyrval jsem si oči, spěchajíc, ověřujíc
slepý důvod proti Tobě, čarodějce,
neboť musím vědět, zdali nejsi mrtva?
Mé srdce opakuje, bez krve a popuzené...

Číhá touha za noci ve vulvickém hýření,
nepřišla Královna Nebes za mnou jako Ďábel?
Ten osudný Večer všech svatých, kdy jsme opustili společnost,
když hudba smetená kolem nás v polámaných, odsouzených listech
pod rohatou Dianou, kde byla sešita její pokrevní linie
na hřbitově andělů, pronajatá v chladném mramorovém kameni.
Truchlím nad ztrátou života v ponurém sametu,
oděná ve stínu Smrti jako hbitá
silueta.
Interpreti podle abecedy Písničky podle abecedy