Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
Come distortured artists
Bitter things seek meaning
Even if they're madness to behold
Once forbears to horizons
Where the dead stayed dreaming
Now nightmares waken souls
That fear the living's toll
Gova, Bosch and Brueghel
Three times moonwise stain thy graves
For words alone are at loss to trace
The face of today's inhuman wraith
One half adrift in the vast abyss
Of despair and misery
The other a mask of rich red lips
Whetted by the fevers of belief and greed
All damned in this inferno
Where even Virgil averts His eyes
From the black mass mutual gang rape
Of Caesing hands an forced divides
Trespass these seven gates
To a world bloodlet to shades
Where Seraphim
(Falling on deaf ears) bleat
Of their cold and coming Master's race
In the seweres of Babylon
Stillborn to a trough anon
Chimiracles will hatch like plots
To dredge faeces to pearl their cross
Enter Penteholocaust!
Five Aeons past, yet still Man grasps
At final straws to save his cast
His Lord is a leper we shall not want
He betrayed us with white lies
His acrid pall as of the tomb
Reminds us how we rot inside
Gutted like fool's paradise
Glutted on cruel appetites...
Holding court to chaos
Folding to far graver arms
A downfall fatal to all resounds
As orgies peak in self centred psalms
And Nature screams Her sufferings
Under bowed and cankered wings
A bleak scorched Earth necrotica burning
Like the robes we've torn from Her
She begs Us lay Her pain to rest
Lest We are left with nothingness
Save for Her stripped and ravished flesh
And if Her fate is not portent of Apocalypse
Then the comets that graxe nightskies
Will surely cleanse of wrongs and reichs
When you and I and all else dies...
It's rotting down
This carcass Maggotropolis
Interdependent as worms to the grave
Allah's true name is naught
Chist acannot save
Locked in a waltz of evermore frantic steps
Spells of regret...
Death Magick for Adepts
Be prepared to fulfill prophecies
The glorious fall of a sin dynasty
Gutted like fool's paradise
Glutted on cruel appeitites...
"We've woven hearts a thorn arbour
Left tear streaked reason upon the shore
And bereft of compass, star or more
Set out for this World's end
Few at the prow, most slave below
Painting coal a perfect gold
But for all it's worth, the engines slow
Dead in the brine again
Come cabin fever, sodomy on the bounty
Prey to phallus seas
That hiss and foam to douse disease
A storm roars on the way
Blacker than the Ace of Rapes
Dealt out by Death in darkwood glades
Our Ship of Fools, all boards handmade
Sinks, dashed by seismic waves..."
Skrz podloubí, kde třpytivý napadaný sníh
Leží pospolu se smutkem a prokletím
Propůjčený žalozpěv sotva hlasitější než šepot
Mě přitáhl jako přízrak k brlohům Člověka
Našel jsem Ji, když pokoušela osud mezi Svým zápěstím a břitvou
Spřízněná duše na hřbitově
Pod sochou lhostejného spasitele
Mlha visela jako zloději věnčíc sporé arabesky
A skrze zmrzlou zemi ukolébala Její ospalá ňadra
Jako sen stávající se pravdou pod leptaným zrcadlem, strávený
Milováním se s překrásným umrlcem
Hřešila a vzdálila se Nebi
A bráno takhle vulgárně
Dvě svíjející se postavy, ale jedna silueta
Vztahující své prsty ke světlu
"Gotické věže se kymácely v Jejích patách
Když uprchla z útočiště
Svěřujíc těžké zločiny slabým celám
Kde se teď znovu ozývají další výkřiky"
Z těžkého oddechování při chůzi
Šest stop pod zemí nebo pod potrhaným rouchem
Když Její ruce poukazovaly na půlnoc
V omezení bíle poskrvněné komnaty
Vyvlekl Jsem Ji z propasti dalšího šílenství
Osvobozujíce Její duši z pout osudu
Aby převzala otěže rozkoše
Zrcadla vadnoucí noci tuhnou v záchvatu
Třpytu z okouzlujících podvazků na Jejích stehnech
Taneční sály naplněné černými kočkami,
Ze zášti škrábajících a s hravýma očima
Probodena jako Čarodějnice, Její bodné rány touží
Po důvěrných rtech, které by je vylízaly do sucha
Zatímco temnota znovu zavládne, jestliže Ona o to zažádá
Slunce se vzdává rituálu svého východu
A je první, kdo rozpozná, že tento návrat Anděla
Je pomstychtivým vyzýváním milosrdenství
Dokonce i mučednictví ustupuje od svých sebevražedných smluv
Úskok zvráceného, zrádného osudu...
Jizvy přetrvají, dokud hvězdy
Polapené v Její vlečku, očarované,
Se neseřadí do zástupu a nepodají svědectví o tom
Že Úsvit je zrozen k jejich zániku
Pro Naši Nelidskost
Přichází den porobení Východu Slunce
Čeřící se ohněm jako zlořečení
Rozštípal jsem Její rakev a ležím s Ní v sevření
Na podlaze hrobky, stejně tak jako měsíc objímá pobřeží
Co je to za zradu, že už nedýchá?
Kriste, ty bastarde!
Přál jsem si, aby se vrátila, ale mrtví Ji zbožňovali
Dokonce i bouřlivé větry pro Ni pěly sborem
Saffrone, ze Svého srdce, od začátku jsem přísahal
Že spolu budeme častěji...
Stvoření, jež ustrnulo triumfem Smrti
Ale stále se hýbala a probudila se zbavena
Starostí, kromě toho, aby po zbývající aeony
Vedla temnotu...
Plánuje nárust moci a té míry bude zatraceně těžké dosáhnout
Sním o tom být Bohem, ale dokud budu žít, budu toho litovat
Naše plodná příroda nařizuje to, kvůli čemu přichází naříkající Ježíš
Ďáblice na kolenou
Poskytnout lék Jejím nízkostem
A mému vlastnímu toužebnému přání
Ucítit cos z Nebeské vůně
Tak nemocné a zvrácené jakážto skutečně je
Kvůli Jejímu korzetu lemovanému arsenikem
Skrývajícímu ve svém středu hadí křivky
Zatímco Její svatozář z bílých lží opatřuje
Její chrám toho, co Bůh zakazuje.