Poníkové Království

Kdyby se všichni z čista jasna schodli
že v pohádkách už dál číst nesmíme.
Kdyby místo legrací na zámek v lesnatci
tak se všichni zbouříme.

My všichni táhnem dál za jeden provaz,
začni jen chtít a hravě ukážem,
ten kdo stále vypráví,
jak moc jsme mrňaví,
že skály přemést dokážem.

Sám Gargamel to ví,
že nás sotva uloví,
ať dál jak chce čaruje,
tak nám prostě k smíchu je.

My všichni táhnem dál za jeden provaz,
a proto žádný strachy nemáme,
nepíšeme závěky,
když bouřka přiletí,
my víme že ji přečkáme.

Protože táhnem dál za jeden provaz,
a nečekáme kdo nám poradí,
máme esa trumpoví a spousta cukroví,
nám každej tucet oslaví.

Že jsme pouhí šmoulíci,
copak na tom záleží? záleží,
vždyť jdem stejnou ulicí,
kde jedině zdá se žít.

Protože táhnem dál za jeden provaz,
můžeme pít a jíst až do syta,
kdyby zkusit na nás chtěl,
svý čáry Gargamel,
tak vrány sotav pochytá.

My všichni táhnem dál za jeden provaz,
začni jen chtít a hravě ukážem,
ten kdo pořád vypráví,
jak moc jsme mrňaví,
že skály přemést dokážem.