Pozdrav z fronty

Je nádhernej večer
Tak začínám psát
A víno mi dodalo sil
Bůh mi byl svědkem
Když měl jsem Tě rád
To tenkrát snad ještě byl

Tvý dopisy všechny jsem tisíckrát čet
V nich stálo jak v Tvým klínu spím
Však s posledním volnem se roztříštil svět
V němž nikdy Tě neopustím

Pak u vlaku Ty - cizí žena!
Promiň mi, že jsem Ti lhal
Ještě teď slyším Tě toužebně sténat
Tu Tvojí fotku jsem roztrhal

Už nepřijdu nikdy tou pěšinou k vám
Víš, já jsem teď tady, Ty tam
U díry v blátě se sám sebe ptám
A sám si i odpovídám

"Proč u vlaku jste stály na mě jste se
smály?
Ty a moje máma, starší cizí dáma?
Dětskej pokoj? K smíchu! Povečeřím
v tichu.
Rozhovory váznou, vždyť mám duši
prázdnou.
Vzpomínky jen bolí ať už na cokoli.
Ztracenej je klíč - Už abych byl pryč!
Zpátky se chci vrátit, ne se tady ztratit
Fronta zpátky láká, domov pro vojáka!"

Když země je rozrytá polibky děl
A hvízdání protíná vzduch
Píše Ti kacíř, co do pekla chtěl
Pro mámení barevnejch stuh

Pro tenhle okamžik nemůžu lhát
A utíkat jak malej kluk
Ať jinej zabuší u vašich vrat
Mě uhranul polnice zvuk

Když zatroubí nám k boji, tak to za to stojí
Nenávist i láska - kolem země praská
Plameny se mají, když si s náma hrají
Pak nastane klid a my snad můžem jít
Každej do svý díry - bez Boha a víry
Z ušlápnutejch branců zbyla banda kanců!
Tak se teda měj a něco si přej
Než se nebe zřítí a tak skončí žití

A tak posílám Ti pozdrav z fronty
Oheň už přestává hřát
Víno je silný a teploučký střílny
Přijmou mě s láskou až odejdu spát