Černé údolí

Měsíc svítí nad lomem,
kolem bloudí tiše chlap,
vypadá fakt dosti sklesle,
nepřišel se vykoupat.

Na dno vody smutně civí,
po tváři mu slzy tečou
nechce dál už býti živý,
minuty se tiše vlečou.

Nedělej to chlape, vole vyser se na to,
vypadni tam odsať z Černého údolí,
Život má přece i kladný stránky,
když chvíli počkáš, bolest v tobě přebolí.

Má však svoji tvrdou hlavu,
chystá se k hrůznému činu,
všechno je mu vcelku jedno,
z kapsy tahá láhev ginu.

Hledá teďka správné místo,
odkud by se odrazil,
nemůže však zapomenout,
jak ho kámoš podrazil.


Nedělej to chlape, vole vyser se na to,
vypadni tam odsať z Černého údolí,
Život má přece i kladný stránky,
když chvíli počkáš, bolest v tobě přebolí.

Tělo dolů klesá tiše,
u dna čeká na svou zpověď,
Vyhasla tu další duše,
v lomu leží šestá oběť.