Už vím

A teď už vím, že stojí za to prát se,
Za těch pár chvil v životě co můžu smát se.
Hej, už to vím kolik stojí jeden upřímný úsměv
Kolika neúspěchy zaplatím za jeden malý úspěch.
I za tu cenu to dám a rád to dám,
To není krátkodobá záležitost, je to můj životní plán.
Kladný náboj atomu mé vize,
Že i když nastane tak vždycky zkončí každá krize.
Snad je to právě to co hledám,
ta myšlenka, že se jenom tak k zemi srazit nedám.
Nikdy nebudu a nechci jenom tak pasivně stát a to už vím,
Nedovolím snům odletět dřív než se pokusím.

Si je splnit a za něma jít,
Nenechám se odradit od toho své štěstí ulovit.
To taky vím, že někdy nejdou věci tak jak bysme si to přáli,
všechno co sme chtěli se najednou zdá být v dáli.
Ale není vždycky tak zle jak se může zdát,
Vždycky objeví se nový důvod proč se můžu smát.
Svět není černý ani bílý tahle paleta barev má víc,
a všem těm odstínům se snažím vycházet vstříc.

REF: Nehledám hloubku kde žádná není,
ani špínu, která čistou vodu v bláto změní.
Hledám pozitivitu v tom, že po noci příjde světlo denní.
protože každý nový den sebou nese nové překvapení.

A teď už vím, že stojí za to prát se,
Za těch pár momentů radosti, kdy není čeho bát se.
Kdy můžu bez problémů dělat věci co mě baví,
A na těchto okamžicích se mé priority staví.
I když chvil takových je málo,
A ještě míň těch, které prožít znova za to by stálo.
Tak vím, že i když občas je to pruda a pech,
Tak nelituju ničeho co sem zažil, co se stalo.

To každý ví, že každý den není ten poslední,
Ale kdo ví, který bude, kdo kdy na řadu pujde.
Dokud neurazím svoji poslední míli,
Pojedu naplno, dokud nebudu stát zády k cíli.
Dokud budu mít úsměv na rtech,
Dokud bude přes plíce proudit můj dech.
Tak vím, že i když se klid v mém srdci na chvíli ztratí,
jako hoši zlatí, jednoho dne zase zpátky vrátí.

A teď už vím, že co má se stát, stane se,
Nemá cenu se někam hnát, i když někdy přece,
Musíš osudu trochu nápovědy dát,
Protože ne každá hora k tobě příjde, když budeš jen tak stát.

Já se nevzdám a nenechám to jenom hvězdám,
Sám za sebe do toho maximum i dnes dám.
A k těm pár řádkům co už předem jsou napsané,
Přidám vlastní kapitoly, které teprv určí co se stane.

Život je moc krátký není čas plýtvat časem,
tak jdu pořád dopředu veden svým vnitřním kompasem.
Žiju s minulostí, ale dívám se spíš před sebe,
To co sem prožil už mi nikdy nikdo neveme.
A vzpomínek je spousta, to víš,
Dobré i špatné, často dole sem byl a někdy trochu výš,
Jedny ostré jiné matné jako staré fotky z alba,
To když někde byla zase nějaká mazec kalba.

Každý věk, každý čas v sobě nějaké kouzlo má,
Jen ho nechat k sobě přijít, dát mu prostor ať tu šanci má.
Nikdy nepodléhat myšlence, že nic není dál,
a vždycky se snažit, aby život za to stál.