Disgrafix - Málo blízkych máš

DISGRAFIX – Málo blízkych máš

Málo blízkych…..ty a tvoja rodina…. rodina…

Má zložená léta, naše těla ešte malá hodina pravdy nastávala, váha pravdy se ptala: kde se hrdost v nás vzala? Odpověd znala, prí labyrinty zla nám ulice rozdala, od mala odsudzovala
Bože odpusť, ale tak akurát píču znala, či to smích vyvolala, když do života rady dala, prohrávala, slávu na nich postávala, aha… má cesta životem jako blesk príliš rychle rozhrávala, velký třesk, roky přibývali, my na ulici postávali, fantazii na činy a fakta změňovali, životem se prodírali, s kámošema ména ver tomu svou formou dostávali, psali, fetovali, jde o to co a jak, jsme nadávali,hríchy milovali o tom s láskú rapovali, nestíhali život,
na rodinu a zákon srali,jen sny uskutečňovali, Bože odpusť to je obsah mého života, parta ulice, denne přežít ručice, děnne přežít ručice, děnne přežít ručice…

Když máš málo blízkych, postojú, citú jistých, zrána vejě ve tváří, teprv potom zistíš, otevřels oči, procitl si, nejsi kdo si, ublížil si, jako kámen bez pomoci, sklamal své srdce,rozum vzal pevně prudce, opět s rukou v ruce za rodinou hodinou osudovou nemilou, za těmi co nebijou, co sou tvou stálou oporou i mou, tvou silnou rodinou, chci být sám premýšlím, chci být král, nezištný, a co má máma vzpomíná, má mně ráda nevnímám a teď ji obímám a povídám: nechtěl jsem, nešlo to, nebyl den, štvalo to, rvalo to.

Málo blízkych máš, vzpomínáš, děnne životem sám se prodíráš, tak se snaž, svých blízkych jsi važ, své chyby smaž, dokud čas máš, dokud čas máš
Málo blízkych máš, vzpomínáš, děnne životem sám se prodíráš, tak se snaž, svých blízkych jsi važ, své chyby smaž, dokud čas máš, dokud čas máš

Neměl jsem si otce ani matky, co mi dali život možná krátký, procházel jsem sám života křižovatky, tyhle věci se mně smíchali, rychlo od strachu dýchal, pocity si smíchal, lásku jen v sobě nosil,jsi dlouhá léta zvykal, se mnou nepáralo,často se mnou zamávalo, ideál světa, to že zanikalo, žádna rodina z Beverly Hills, tak to u nás nebývalo, radostí se málo dostávalo ale díky mím blízkým být vašim malým za to stálo, nastal zlom, o tom jsem potom zjistil, že jsem sám, upadám, jen svou rodinu mám…..Máte někoho, kto pláče kvúli vám, tak to ceň radu ti dám, snad to vzpomínám, první pocit, sám jsem se ocit, z toho jsem procit, v obejmutí matky, tak na úctu nenech se prosit,

v tie fádne dni, co mi rozumí, co neslídí po mé slabosti, bratři moje, kar a kde sú starosti, radou hrdosti mně pohostí jen Disgrafix, silné duše moje radosti, se sebou v nitru kruhu blízkych vyhrávám, poznávám, krásu lidských snáh se svou milou nenapil,rodiče, pár lidí poranil, stydím se, snažím se, bojím se, nevzdám se, oni mi za to stojí, co má láska, mí strážci, mí knězi, čekám, kde má odpověd vězí, snád někde blízko a potom v boji střeží, snad někde mezi mnou a tmou, snad někde mezi mnou a mou…silnou rodinou…silnou rodinou ..silnou rodinou…silnou rodinou……málo blízkych máš…málo blízkych máš

Málo blízkych máš, vzpomínáš, děnne životem sám se prodíráš, tak se snaž, svých blízkych jsi važ, své chyby smaž, dokud čas máš, dokud čas máš
Málo blízkych máš, vzpomínáš, děnne životem sám se prodíráš, tak se snaž, svých blízkych jsi važ, své chyby smaž, dokud čas máš, dokud čas máš

Málo blízkych...málo blízkych...svoju rodinu si chráň .hej..svoju rodinu si chráň..hej..svoju rodinu si chráň, brácho