Už vím

DISGRAFIX - UŽ VÍM

až jednou vyrostu a zbavím se tebe pak pochopím že vedle pekla je tu i nebe...........2x
léta páně, sevřené dlaně, dlužím osudu, životu platím daně, stylem svým a nenávratně, rok co rok, dlouhá léta semnou sok, stěna, světlo, válka, souboj, útok, jeden na jednoho zápas jiných sfér, nekonečné versus a nikdy nebude fér. tak už ber ber zmizni a neser, jsi zasraný amatér promotér sabotér. nevíš, uvěříš až uvidíš, odrazem tvář svou, slzami zkrápěnou, bolestí zvrásněnou, pokolením zraněnou nenávistí k sobě a jiným tvrzenou. kde je ta síla, okolí blbě zírá, to je moje víra, kurva nevíš kde je míra, v duši velká díra, chci být sám nejsem, zapomínám na to, kdo jsem a co jsem, on kdo je to don asi? posral mý mladý časy, zkřížil moje životní trasy, z hezkého nadělal krásy, plnil sračkama mé kasy, ty stála si mávala si. ten stereotyp snad číslo jedna, je můj životní hit, doživotní tip, přetrhla se nit, objevil se tip, díky nechci a pak jen kecy, hecy za stejné věci tak zmizněte všeci. přišel čas, osvícení nebo jas, nechápu , nepátrám, doufám a věřím zas, když přišel ten den, on odešel ven, nebyl sen, byl to nitra vjem. nechal mne krajně a tajně, vzal si své zbraně, své jedovat ésaně. já byl jsem mládě na jeho straně a v jeho ráně, přežil jsem nevědomě, zdárně, vzpomínám ve zlým on byl pro mne tak stým, teď už ho nepodcením, nikdy ho nedocením, teď už ho nevyměním, nikdy se nerozdělím na sebe a ho, byl jsem fagany byl jsem piccolo