Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
Il avait de grands yeux très clairs
Où parfois passaient des éclairs
Comme au ciel passent des orages.
Il était plein de tatouages
Que j'ai jamais très bien compris.
Son cou portait : "Pas vu, pas pris."
Sur son cœur on lisait : "Personne"
Sur son bras droit un mot : "Raisonne".
{Refrain:}
J'sais pas son nom, je n'sais rien d'lui.
Il m'a aimée toute la nuit,
Mon légionnaire !
Et me laissant à mon destin,
Il est parti dans le matin
Plein de lumière !
Il était minc', il était beau,
Il sentait bon le sable chaud,
Mon légionnaire !
Y avait du soleil sur son front
Qui mettait dans ses cheveux blonds
De la lumière !
Bonheur perdu, bonheur enfui,
Toujours je pense à cette nuit
Et l'envie de sa peau me ronge.
Parfois je pleure et puis je songe
Que lorsqu'il était sur mon cœur,
J'aurais dû crier mon bonheur...
Mais je n'ai rien osé lui dire.
J'avais peur de le voir sourire !
{Refrain}
On l'a trouvé dans le désert.
Il avait ses beaux yeux ouverts.
Dans le ciel, passaient des nuages.
Il a montré ses tatouages
En souriant et il a dit,
Montrant son cou : "Pas vu, pas pris"
Montrant son cœur : "Ici, personne."
Il ne savait pas...Je lui pardonne.
J'rêvais pourtant que le destin
Me ramèn'rait un beau matin
Mon légionnaire,
Qu'on s'en irait seuls tous les deux
Dans quelque pays merveilleux
Plein de lumière !
Il était minc', il était beau,
On l'a mis sous le sable chaud
Mon légionnaire !
Y avait du soleil sur son front
Qui mettait dans ses cheveux blonds
De la lumière !
Měla velké oči velmi jasné
Který někdy prošel blesk
Vzhledem k tomu, obloha bouře přejde.
Byl plný tetování
Nikdy jsem úplně nechápal.
Jeho krk byl: "Není vidět, ne brát."
Na jeho srdci byla slova: "Nikdo"
Na pravé paži jedním slovem: "Raisonne".
{Refrén:}
Já nevím jeho jméno, nevím nic o něj.
Miloval mě celou noc,
Můj Legionář!
A nechal mě k mému osudu,
On odešel v dopoledních hodinách
Plná světla!
To bylo Minc "to bylo v pořádku,
Ucítil teplý písek,
Můj Legionář!
Bylo slunce na čele
, Který dal její vlasy blond
Světlo!
Ztracené štěstí, štěstí utekli,
Vždycky jsem si o té noci
A nutkání zakousnout se mou kůži.
Někdy jsem plakat a pak si myslím,
Že když byl v mém srdci,
Já bych křičel moje štěstí ...
Ale já jsem se neodvážil říct.
Bála jsem se, aby ho viděl usmívat!
{Refrén}
Byl nalezen v poušti.
On měl jeho krásné oči otevřené.
Na obloze, mraky prošel.
Ukázal jí tetování
Usmál a řekl:
Ukázat na krku: "Není vidět, není třeba"
Směřovat k jeho srdci: ". Zde nikdo"
Nevěděl jsem ... odpusť mu.
J'rêvais přesto, že osud
Ramèn'rait mě jednoho rána
Můj Legionář
, Měli bychom jít spolu sami
V nádherné zemi
Plná světla!
To bylo Minc "to bylo v pořádku,
Mají ho v horkém písku
Můj Legionář!
Bylo slunce na čele
, Který dal její vlasy blond
Světlo!