STŘEPY (live)

Střep bez sluncí je neblýskavý,
skrz něj se vidí temný svět.
Svět místy šedý - popelavý,
jemuž není hodno závidět.
A ostří střepu vyčkává,
jak pavouk skrytý pod sítí,
na oběť, která krvavá
si, na co šlápne, posvítí.

Jak zvuky dávných trubadůrů
zní kroky ve skle rozbitém.
A Boží všemoc hlásá z kůru:
"Straň se pastím v světě sklovitém!
Smis chůzi vlídna s myšlením,
hleď před sebe a dobrem žni!
Nechť úspěch je ti kořením
a nabubřelost prohlédni!"

Daň za štěstí je přeplacená,
negativ se hemží o dost víc.
Ta symbióza narušená
je jednou z příčin plných nemocnic.
Ty střepy, nohou brázděné,
se otupí jen s obtíží.
Stavy chodidel dál změněné,
záště skrz střep do nich nahlíží.

Však víra jednou rozmetá
ta ostří v pece hořící.
Zbude ze zla hmota tekutá
a lid bez smůly žijící.