Forever

Bylo nám 17,
ale všechno se mi pořád zdálo tak jasné,
šeptání a pozorování padajících hvězd,
z mého rozbitého auta.
(Padal jsem, padal, padal jsem)
Na parkovišti
skoro v 10 hodin,
jsme se šli ještě naposledy projít,
nemohl jsem přestat
přemýšlet, jestli tě mám
ještě naposledy na rozloučenou políbit.
(Padal jsem, padal, padal jsem)

Počkám třeba věčnost,
lepší pozdě, než nikdy.
Nemůžu na ni zapomenout,
v hlavě se mi jako film
přehrává pořád a pořád dokola.
Chci ji obejmout, počkám třeba věčnost.

Čas ubíhá, ale stále
na tebe nemůžu přestat myslet.
Hodil jsem za hlavu ten svůj zlomený kousek,
z doby, kdy jsi byla má.
(Padal jsem, padal, padal jsem)
Naše poslední objetí,
ty krásné slzy, které stékaly po tvé krásné tváři,
Tvé rty řekly slova, která mi z paměti nic nevymaže
Bylo to zbytečné?
(Padala jsi, padala, padala jsi)

Počkám třeba věčnost,
lepší pozdě, než nikdy.
Nemůžu na ni zapomenout,
v hlavě se mi jako film
přehrává pořád a pořád dokola.
Chci ji znovu obejmou

Nechal jsem si její dopis v peněžence
A její fotku v telefonu.
Ona si nastavila naši oblíbenou písničku jako vyzvánění
Měli jsme všechno, co jsme chtěli
Než jsme si to nechali proklouznout mezi prsty,
Ale oba víme, že některé věci nerezaví.

Čas běží dál,
ale pořád
na tebe nemůžu přestat myslet..

Počkám třeba věčnost,
lepší pozdě, než nikdy.
Nemůžu na ni zapomenout,
v hlavě se mi jako film
přehrává pořád a pořád dokola.
Chci ji obejmout, počkám třeba věčnost

Počkám třeba věčnost,
lepší pozdě, než nikdy.
Nemůžu na ni zapomenout,
v hlavě se mi jako film
přehrává pořád a pořád dokola.
Chci ji obejmout, počkám třeba věčnost.