Smutný hrdina

Stojím na vrcholu hory
rozmlouvám se sebou o tom,
že jsem rád jakou jsem se vydal cestou
ani nevím proč jsem čekal až mě oberou
ale přesto všechno jsem našel pravdu svou
slyším ty hyeny, drží se za mnou
čekám tu nahý, takže už mi nic nevemou
a jestli mě doženou, a na kost dožerou
tak se všechny do jedné zese*ou
nikdy sem nechtěl být smutným hrdinou
věřím v to že špatné věci pominou
věřím v to že ryzí city nehynou
a jestli jo tak čí vinou [čí vinou, čí vinou]
snažím se být dobrý člověk, snad mi prominou
už mockrát jsem ublížil hledám jen jedinou lásku
tak pravou, čistou a nevinou
že špatné vpzomínky na věky vyblednou
už dávno vím, že falešní jen slibujou
zatím ti co tě doopravdy milujou
budou na věky s tebou a pomohou
od falešných čekej jen, rány do nohou
to že jsem zranitelný, je mou slabinou
až projdu peklem budu před nebeskou bránou
jestli jo tak je čas jít dolů tmou
nikdy jsem nechtěl být smutným hrdinou
iba ja, tma, noc a kontrasto
hlavní hrdina jsem žadný kompas
chodím slepý nikdy som nedostal kompas
vo hviezdách nevidím smer je to len podraz
jediné čo vážně potrebujem vela šťastie
ale čo ked neviem čo to vlastně šťastie je
a možno ho prave teraz držím v rukách
a možno mi k nemu brání pravě iba to čo v rukách je
som náročný lebo nevďačný
to čo všechno mám vůbec nestačí
asi to nechápem všetky ty podstaty
neviem jak ostatní, asi som uplne zkazený
ked držím v ruce mincu a hádzem ju do vzduchu
ide o pocit nejde to podla rozumu
jak veriť že život není len dielom osudu
tak mi to vysvetli, a prestaň robiť ostudu
no do té chvíle nemusím lutovať nič
čo sa uďalo pociť nikdy neklame
nejde ho spraviť .. umelo
tak keď sa rozhodujem podla něho
tak všecko být tak asi muselo
len svieta prauda sviedí z pokožky do očí ludii
jej oči vidím stále tak isto ak vidím sluby
no kůzlo vášně tak silne že ma nezobudí
není vernost za oddanost som prosadnutý [ JOU]