Zvony

Myslím dál na ten dům,
kde měl dílnu zvonů král,
různé zvony měl tam,
nám klukům na ně hrál.

Prý o srdcích zvonů ví,
kde je získá, to je tajemství,
já dnes vím, moc dobře vím,
že svého srdce část dával zvonům svým.

R: Dnes k nám vzal vítr zvonů pláč
a s ním déšť jak slzy
k nám vzal vítr zvonů pláč
a s ním mraky jako smuteční plášť.
Lá la la...

2: Je to pár dní, co jsem u něj byl,
měl v práci nový zvon,
já mu záviděl zas,
jak z kovu slévá tón.

Měl už velmi málo sil,
o svém slabém srdci nemluvil,
když za mnou dvířka zavíral,
povídám si „starej zvonař umírá“

R: Dnes k nám vzal vítr zvonů pláč
a s ním déšť jak slzy
k nám vzal vítr zvonů pláč
a s ním mraky jako smuteční plášť.
Lá la la...

3: Vzpomínám, jak vyprávěl,
že zvonům cit je dán,
prý každý zvon dobře ví,
že zemřel jeho pán.
Nocí dříve, než se rozední,
na jeho dlouhou cestu poslední,
rozezní se v okolí,
každý zvon jak ho vlastní srdce zabolí.

R: Dnes k nám vzal vítr zvonů pláč
a s ním déšť jak slzy
k nám vzal vítr zvonů pláč
a s ním mraky jako smuteční plášť.
Lá la la...