Blízko

Oči už jen zdobí smutnou tvář,
pach se ztrácí.
Tak blízko, byls’ tak blízko, aha.
Strach tě dusí poznáváš,
to skryté nitro.
Tak blízko, v sobě už nemám smíření.

Čas už se neohlíží zpět,
zapomeň, sníš.
Tak blízko, už jsem byl blízko, ahá.
Setři ten obraz z očí mých,
naposled dýchej.
Tak blízko, nenech mě takhle žít.

A teď se nesetmí?
Ze snu mě probudí,
něco ti zakrývá tvář dál,
stále tvůj stín se mi ztrácí.
A teď se rozední,
ze snů nás probudí,
jako žebrák tu sám a sám,
vzpomínám. ..Oho..

Oči už jen zdobí smutnou tvář,
pach se ztrácí.
Tak blízko, byls’ tak blízko, ahá.
zlomenej hadí ocas zbyl,
pláčem usychá.
Hráls’ blízko, vše je tak blízko,
už víš.

A teď se nesetmí?
Ze snu mě probudí,
něco ti zakrývá tvář dál,
stále tvůj stín se mi ztrácí.
A teď se rozední,
ze snů nás probudí,
ale vždyť už tu jsou
zůstaň se mnou,
zůstaň se mnou,
zůstaň se mnou,
zůstaň se mnou.

Čas už se neohlíží zpět,
zapomeň, sníš.
Tak blízko, už jsem byl blízko, ahá
Setři ten obraz z očí mých,
naposled dýchej.
Tak blízko, nenech mě takhle žít.

A teď se nesetmí?
Ze snu mě probudí,
něco ti zakrývá tvář dál,
stále tvůj stín se mi ztrácí.
A teď se rozední,
ze snů nás probudí,
jako žebrák tu sám a sám,
vzpomínám, óho.