Vztek

Znáš to šílenství, kdy krev se v žilách dusí,
pára vzteku ve tvým těle syčí a ven musí,
máš divný spády, máš spády a nálady,
a tlak, ten jde stále výš.

Znáš to bláznění, kdy krev ti po krk stoupá,
správnej úsudek se někde na provazu houpá,
máš divný hlášky, máš hlášky a narážky,
a tlak, ten jde stále výš.

®: Jsem tvůj vztek dávnej, mám v tobě právě bejvák svůj,
blíž k tvýmu mozku dneska chtěl bych být,
jak kámen táhnu hloub, níž, nejníž, hloub a hloub,
a zřejmě za chvíli už tě budu v hrsti mít.

Znáš to pálení, kdy krev se v cévách žhaví,
pec tvý horký kůže vřelý stružky potu plaví,
máš divný spády, máš spády a nálady,
a tlak, ten jde stále výš.

Znáš to řádění, kdy krev se v hlavě míchá,
tvůj tep křičí "zastav!", v tepnách podrážděně vzdychá,
máš divný stíny, máš stíny a odstíny,
a tlak, ten jde stále výš.