Praštil jsem se do hlavy

Já brousím si to takhle dál
a hasím si to stále sám
tím časem různě po hvězdách
sebou jsem plácnul rovnou k vám.

Jak praštil jsem se do hlavy
pak musím dlouho vzpomínat
a neměj, holka, vobavy
no, kalhoty si zapnu sám.

Vod tý doby, co jsem dolů spad
musím roli svou pěkně hrát
a někdy doufám
ve snu si troufám
v duši svý stoupám ke hvězdám.

V srdci svým se musím smát
jak dítě malý něco hrát
a píseň svou chci zase znát
je na tom líp každej pták.

Jó chlape musíš jenom brát
na světě jsou jiný nemoce
drze lidem do vočí se smát
červy v mozku nebo emoce.

Praštil jsem se do hlavy
jmenuju se Ducháček.