Nenávist

Moje nenávist je přímá, nosí masku zabarvenou,
nenávist ve mně dřímá, celej život chodí se mnou.
Já však odložit ji nechci, to bych ztratil svoji tvář,
do hrobu, říká, vem si, vem si mě s sebou, jsem jen tvá.


Nenávist, nenávist.

Nenávist na prsou hřeju, jako had mi srdce svírá,
ona uvězněná ve mně, láskou k ní jsem přikovaný.
My se milujeme navždy, je mou družkou v zapomnění,
v životě už jinou nechci, vím, že jiné nad ní není.

Nenávist, nenávist.


Moje nenávist je k lidem, uvnitř těla parazitem,
ona živená je dobře, každý den je velkým soustem.
Moje nenávist je věrná, vím, že mě nikdy nepodvádí,
moje nenávist je věčná, my zemřem, ona přetrvá války.

Nenávist, nenávist.

Ona zrodila se z hanby, potupení, krve, zrady,
vypovídá z našich srdcí, cesta od ní prostě není.
Moje nenávist není slepá, ví, kam jde, co chce, co čeká.
Nenávist se světem toulá, u každýho z nás je vlastně doma.

Nenávist, nenávist.