Jdem dál

Každý kdo žil, si aspoň chvíli hrál,
každý kdo si hrál, se aspoň na pár chvil smál.
A každý kdo se smál, byl chvíli sluha chvíli král.
Ale nikdo není víc ani míň,
Bůh nás ze stejnýho těsta uplácal.

Někdo je černej a někdo má bílou tvář,
někdo má milion a někdo neví co je vlastně zač.
Ten kdo má víc, ten by se neměl stydět dát
a špatně skončí ten, kdo se umí jenom posmívat.

Jdem dál, jdem dál, jdem dál,
jdem dál, jdem dál, jdem dál.

Když půjdeeš cestou, kde sis aspoň chvíli hrál,
tak najdeš úsměv, kterýs tam nechal jako malý král.
Neboj se říkat, když Tě věci trápí.
To cos někomu dal, se ti v těžkých chvílích vrátí.

Neboj se ptát tam, kde se mluví cizí řečí
a snaž se cápat, když vidíš, že druhý břečí.
Každý příběh, co jednou začal taky končí,
ze syna bude táta, a děda psy svých vnoučat venčí.

Jdem dál, jdem dál, jdem dál,
jdem dál, jdem dál, jdem dál.