Hej taste

všichni: Senzačně ztřeštěná všechna slova
v téhle písni jsou, tak jest!
Báječně praštěná zdá se nám i hudba,
a to ou, dost fest.
Hej, sbore kritiků, vytáhněte pera
ze svých vest.

Tak jest, tak jest!

HZ: Jak praví kniha třídní, knír jsem chtěla mít
a školní lháře bídný rukavicí bít,
a místo dívčích smíru šrámy mušketýrů ctít.

SH: Já Dumase jsem čítal, byl jsem d´Artagnan.
PK: já do kina jsem lítal, když hrál se Tulipán.
H: Kluci se nám smáli.
PK: Holky se mi smály.

všichni: Tak ať!
Máme svět diskoték, zlezů, vezů, aut,
už pomalu se zívá, když řekneš kosmonaut.
Náš svět je inženýr velkých slov jak dům.

HZ: Však schází mušketýr,

všichni: co řekne: Hej taste, hej, taste!
Jste lhář a špína jste! Tak taste!

SH: Za prolhanou lásku…
PK: …za vylhaný slib…
HZ: …za falešnou hru a sázku, za špinavý tip…
SH: …za urážku dámy…
PK: …šestnáctky i mámy…
všichni: …tas!

SH: Za zničený záhon kytek, zlomyslnou lest…
HZ: …za hrubosti, sobectví a pošlapanou čest…
PK: …za závist a jámy…
SH: …nenávist a fámy…
všichni: …tas!

Máme svět moderní, plexi, sexy, gen,
kde každý bere slunce a žádný suterén,
náš svět je kavalír krásných slov a vět,
tož vchází mušketýr
a volá: Hej, vy tam, hej taste,
co lhář a špína jste!

Máme svět diskoték, zvuky v banku
jako z tanku hluk, tak jest.
Hej, tanči na dotek v rytmu tycu,
noha v gypsu, fuk i fest.
Báječně praštěný zdá se nám to celý,
všechna čest.

Z nás každý mušketýr aspoň jednou byl,
když rukavicí házel, i když netrefil.
Ten, kdo se s lidským zlem, se lží umí prát…

HZ: …přímým soubojem…

všichni: …kdo zbraně své tasí, své tasí, dokáže víc asi…

Z vás taky mušketýr jistě každý byl,
kdo rukavici házel, i když netrefil.
Být Fanfán Tulipán, Atos, Aramis.

HZ: No zkrátka mušketýr!

všichni: To stačí víš, aby, víš aby nebyly z nás baby.

Z vás taky mušketýr jistě každý byl,
kdo rukavici házel, i když netrefil.
Být Fanfán Tulipán, Atos, Aramis…