Tak to jsem já

Tak to jsem já, co se za tvým stínem otáčí,
chvíli v dešti, chvíli v bodláčí,
dívka láskou zmámená.
Tak to jsem já, kdo ti kříží cestu po práci.
Obcházím tvé mosty padací,
dívka láskou zmámená.

Možná až mi slunce slzy osuší a vyhladí,
poznám, že mi smutek vůbec nesluší.
Tak to jsem já, kdo ti píše básně potají,
o které si lidé šeptají,
dívka láskou zmámená.

Tak to jsem já, kdo ti dobré ráno dává,
tak to jsem já, kdo dneska za tebou zavolá,
tak to jsem já...

Možná až mi slunce slzy osuší a vyhladí,
poznám, že mi smutek vůbec nesluší.
Tak to jsem já, dej mi už konečně znamení,
dřív než začnu hledat kamení na tvá okna zavřená.

Tak to jsem já, kdo ti dobré ráno dává,
tak to jsem já, kdo dneska za tebou zavolá,
tak to jsem já, tak to jsem já, tak to jsem já,
tak to jsem já, tak to jsem já, tak to jsem já...