Benjamín

To prý spraví! Co je na tom?

Místo toho rozbil atom, Benjamin.

Mě vzal dávno klid.

Mé peklo to je Benjamin,

však neztraťme nit...



Ten chlapec je tvor hloubavý,

však jde z něho strach.

To když si vezme do hlavy,

že by na práci sáh’.



Ruce má však obě pouze levý,

z auta máme vrak.

Bohužel on jediný to neví.

Nenechá nic být jen tak.



Na vše říká: Co je na tom?

Všechno zničil, rozbil atom Benjamin.

Však bez dalších ztrát.

Na všeuměla Benjamin si zahraje rád.



Tak se diví. Co vy na to?

Rozbil kleště, rozbil atom Benjamin

a s ním možná víc.

Byt pod vodou má Benjamin,

já neříkám nic.

To vše bez újmy na zdraví

už déle než rok

a teď si říkám c´est la vie,

když přejde mě šok.



Nešikou se člověk asi rodí,

obklopí nás tma.

Když si hraje s anténními svody.

Kdo se na to dívat má?

Tak si říkám, co je na tom,

rozbil všechno, rozbil atom Benjamin,

snad bude zas líp.

Vždyť jinak je můj Benjamin

bez vážnějších chyb.



To raděj život s nešikou



než nepoznat cit.

Já chtěla říci oklikou,

že tak to má být.