Opona stoupá

Nastěhoval se tak před půl rokem,
chtěl napsat knížku básní,
říkal, že život zkrásní,
když budem spolu žít.

Měl jedno sáčko, hromadu plánů,
často se vracel k ránu.
Každý den chvíli uměl být milý.
Já si ho chtěla vzít.

Opona stoupá a světel proud,
přináší píseň, já musím plout.
Člověk si vysní lásku jak trám,
nakonec s písní zůstane sám.

Opona stoupá, piáno zní.
Skončila láska. Tak co teď s ní?
Opona stoupá a tichne sál,
a svět se houpá, točí se dál.


V pátek se básník ztratil jak pára.
Bačkory nechal v síni.
Vzal věci ze dvou skříní,
taky mi šperky vzal.

Odešel básník, a to se stává,
bůhví, kde teďka spává.
Uměl být milý, aspoň tu chvíli,
kdy u mě básně psal.

Opona stoupá a světel proud,
přináší píseň, já musím plout.
Člověk si vysní lásku jak trám,
nakonec s písní zůstane sám.

Opona stoupá, piáno zní.
Skončila láska. Tak co teď s ní?
Opona stoupá a tichne sál,
a svět se houpá, točí se dál.