Potopa (s J.Vojtkem)

On: Život jsem zvládal s přehledem.
Vyznával řád. V klidu dojedem,
z místa A k místu B.
Průvan měl tvou tvář.
Větrem dám se nést.

Ona: Nekončícím pádem. Jen tak dál.
Teď z lásky skládám zas reparát
Jsme, jak se zdá, ztracení.
Už nejde zpátky vzít - ne,
to krásný trápení.

On: Pro tebe den.
Ona: Pro tebe noc.
Oba: Pro tebe svítání.
On: Pro tebe žár
v sobě mám.
Ona: A to ty jsi můj stín.

Oba: Nám k našemu dřív
kácí se most
On: potopou - já to vím.

Oba: Všechno, co mám,
On: já pro tebe zahodím.

Ona: Co bylo před tím, neplatí.
Výčitky tiším závratí.
On: Dá se říct jen jediné,
že zůstává tu spoušť.
Ona: Ty lásko nejsi fér.

On: Pro tebe den.
Ona: Pro tebe noc.
Oba: Pro tebe svítání.
Pro tebe žár,
On: v sobě mám.
Ona: A to ty jsi můj stín.

Oba: Nám k našemu dřív
kácí se most
On: potopou - já to vím,

Ona: že všechno, co mám.
Oba: Všechno, co mám,
Ona: já pro tebe zahodím.

A dál ti říkám svoje tajná přání.
On: A dál se přání plní tvojí zásluhou.

Ona: Pro tebe den.
On: Pro tebe noc.
Oba: Pro tebe svítání.
On: Pro tebe žár
v sobě mám.
Ona: A to ty jsi můj stín.

Oba: Nám k našemu dřív
kácí se most potopou -
já to vím.
Všechno, co mám

Pro tebe den.
Pro tebe noc.
Pro tebe svítání.
Pro tebe žár
v sobě mám.
A to ty jsi můj stín.

Nám k našemu dřív
kácí se most potopou -
já to vím.
Všechno, co mám
On: Já vím.

Ona: Já vím.
On: Po nás potopa, já to vím.
Ona: Všechno, všechno zahodím.
On: Větrem dám se nést.
Ona: S tebou být.
Já závrať mám.

On: To, co bylo - neplatí.
Ona: To, co bylo - neplatí.

Oba: S tebou být.