Bílá bílá

Až se sejdem znovu pod stromy
v hebké trávě
slunce všechny mraky rozlomí
vánkem hravě
Věz,že musí tráva hebká být
vláním, vůní
nesmí Tě však vůbec překvapit
léto u všech lesních tůní.

Tu chvíli tu mít,
kdy vítr mraky honí
a seno kolem voní
závratnou vůní
Tu chvíli tu mít,
kdy všichni jsme zas spolu
a slunce klesá dolů
oheň se k hvězdám vznes
Dál zas půjde slunce oblohou
čistou modrou
vlaštovky se slétnou nad vodou
čistou modrou
zas na slunci zhnědne Tvoje líc
bílá,bílá
a na co se těšíš víc a víc
dálka druhý den to smývá