SONG O PRCHLIVOSTI VON'AVEK

Je těžké věřit hloubavosti vlaků,
když se řítí noční krajinou
za sebou táhnou roj podzimních draků
co v trávě vedle trati zahynou
a u zpocených oken sedí muži,
které nikdo nikam nevyslal
a jejich oči nikdo neutuží,
i kdyby u nich celou cestu stál
Je těžké věřit tomu,že by muži,
za přivřenými víčky zkryli žal,
když samota jim hladí drsnou kůži
a pod ní tepe bolest dál a dál.
Jsou noci, ve kterých se k vlakům chodí
a déšt' má blízko k slzám co já vím
milenci jenom za ruce se vodí
vlak zahouká a zbyde prázdnej klín
je těžké věřit prchavosti vůní
když vzpomínky ti voní den co den
jen v prázdných rukách tvoje teplo trůní
a jaro čeká marně na březen
jen vlaky jezdí prázdné kolem domů
kde okna svítí nocí dokořán
milenky lásku nemají dát komu
je pozdě už na šepot kalných rán
je těžké věřit hloubavosti vlaků
vlak jede dál a muž má v očích stín
jen vítr zvedne roj podzimních draků
zůstane jen chut' ranních kocovin
tak láska nikdy nezůstane sama
a ženy mají ráno údy mdlé
ach smutný únor marně volá pána
je pozdě už na lásky zapadlé
je těžké věřit prchavosti vůní
když vzpomínky ti voní den co den
jen v prázdných rukách tvoje teplo trůní
a jaro čeká marně na březen.