Díky Vám

Čekání a nejistota jako temný sen, co dávnou touhou spaluje a bolí.
Hrůza v očích lidí, která vytéká z nich ven, když ráno slunce zapadá.

R:
Vychází jen v pohádkách, co mámy dětem čtou.
Šťastný konec, žádný strach, a dál je život hrou.
Realita našich dní je bránou otevřenou
loupeživým rytířů, a blázni melou svou
a to je normální.

Svět je zamořen touhou brát.
Nehledej v něm cit, nebo tě rázem mocní potopí.
Nebudu tu stát, jako jsem stával, když mi bylo šest.
A nebudu se smát, když není čemu.

Chtěl jsem se jen zeptat, jestli stojí za to žít.
Otázku hloupou odměnil jsi holí.
Nikdy nevěřil jsem, že bys mohl odejít,
vždyť ráno slunce zapadá.

R:

Když vyšlo slunce jdeme spát, když zapadá, můžeme vstát.
Za tohle všechno díky Vám!
V poledne měsíc nad hlavou, usínat s krásnou představou,
že je to všechno díky Vám!

sólo

Věčnou touhou podmanivou jen chtít a brát.
Věčnou touhou co je mysl prokletá zasažen jsem i já.