Když odpovědi schází

Na břehu řeky stojí osamělá, má strach z toho co ví

A v duchu ptá se, kdo ji na otázky jednou odpoví

Cizí jména, tváře, stejný všechny pro ni, má strach vědět, co bude dál

Když ten, co měl ji vždycky nejraději, zprávu nezanechal

Soumrak už padá, ona stále bloudí s tváří uplakanou

To, po čem touží, je teď vzdálený, jen přání zůstanou

Všechno prý je možný, jenže nestačí jen věřit, musí rozhodnout, co chce mít

A pak si cestu ke svým cílům najít, vlastní život si žít

A přijde ráno, po noci dlouhé vládne úsvit a slunce ji zas bude hřát,


výčitkám se bránit dál nemusí

Ví to a stejně všechno v sázku dává, už ví, že se to může stát,


chvíle krásný zpátky vrátí se k ní

Takhle to vážně nejde dál, už ví to, stále nechce to vzdát

Je to všechno jako sex bez lásky, není o co stát

Nejistota svírá její mladou mysl, není nikdo, koho se ptát

A před ní další dlouhá noc, kdy sama svých snů bude se bát

A přijde ráno, po noci dlouhé vládne úsvit a slunce ji zas bude hřát,


výčitkám se bránit dál nemusí

Ví to a stejně všechno v sázku dává, už ví, že se to může stát,


chvíle krásný zpátky vrátí se k ní

Nejsou všechna přání stejná, zkouší zůstat lásce věrná

Ptá se, jestli může zpátky vrátit krásný noční hrátky

V pochybnostech dál se trápí, jednou získá, víckrát ztrácí

Nad ránem pak sil tak málo zbývá jen, když odpovědi schází