Nebudu v dešti stát

Proč každej den se musím ptát, jestli už mám to vážně vzdát a na tvůj úsměv čekat marně dál

Jsi jako déšť co kolem nás vláhu svou dá všem rostlinám, na jedinou jen zapomíná

Všechna tajná kouzla svádění už znáš, jak se ztrácím, dál se díváš

V očích sílu chladných oceánů máš, touhu dobýt, zničit nezakrýváš

Ty jediná, kráska chladná, do světa her a lží zasvěcená,


anděl bez křídel, co ďáblem se tak snadno stává

Ty jediná, kráska chladná, pravidly žádnými nespoutaná,


temná a dlouhá noc bezmeznou sílu ti dává

Proč jako blázen měl bych hrát tvoji hru zrádnou, jen se bát, že jednou ztratím i svou vlastní tvář

Nebudu sám v dešti stát a každej den se stále ptát a na tvůj úsměv čekat marně dál

Všechna tajná kouzla svádění už znáš, jak se ztrácím, dál se díváš

V očích sílu chladných oceánů máš, touhu dobýt, zničit nezakrýváš

Ty jediná, kráska chladná, do světa her a lží zasvěcená,


anděl bez křídel, co ďáblem se tak snadno stává

Ty jediná, kráska chladná, pravidly žádnými nespoutaná,


temná a dlouhá noc bezmeznou sílu ti dává