Jsi moje máma

Bang! Nejsem Lunetic a tohle neni píseň plná lásky
Bez všech výčitek, servítek bez nadsázky a bez otázky
Nenávidim svojí matku a na rovinu to říkám,
tím stavím ji na oprátku a pak už nikdy, nikam.
Já nechci ji už nikdy vidět , já nechci už nikdy slyšet.
Tohle je můj příběh pocit, myšlenka, pro někoho klišé.
V žádném případě mozek, ale srdce tyto slova píše.
Vždycky sem byl pod ní ale teď jsem konečně blíže.
Mohl bych být pyšný a mohl bych se za ní stydět.
Ale necítim ani jedno, můžu jí jen nenávidět.
Možná ne přímo, ale ona mě naučila krást.
Mysli si o tom co chceš, ale její dítě je chlast.
A to je to dítě, které nade všechno miluje,
když se k nejhoršímu schyluje, tak všeho hned lituje.
A kdo jí to žere, ať si to nechá, já mu to neberu,
po čem mi je hovno do toho se zásadně neseru.
Ale věru, jsi moje máma kterou já mám nade vše, samé hovna.
To nikdy neřeknu a už nikdy nebudeš mi rovna.
A zrovna posílám ti pozdrav přímo domů.
Kam a komu, hovno komu, ale tam a tomu.
Neni to člověk, pro mě je to prach obyčejná věc.
Každé tvoje slovo je jen ubohá lež a ubohý kec.
Tak říkej si co chceš, já ze stolu to stejně smetu.
A jestli se pletu tak vysvětli to celému světu.
Protože v téhle písni je hlavně pravda a upřímnost.
Pro tuhle chvíli řikam stop, už je toho dost.
Za minulost, z mrtvých vstávám a najevo dávám,
že tě mám plné zuby a svou zlost rozdávám.
Nevím proč, z dětství pronásledujou mě stíny,
nevím proč někteří můžou mít rodiče uplně jiný .
možná po třech chtěla jsi holku, ale měla jsi kluka a hned dva, ale ty jsi kurva co za prachy jen šuká. Hahaa.

Teď .. přichází boží soud. Můžeš předemnou utéct ale nedokážeš zapomenout. Zašeptej sbohem, zašeptej sbohem. Sem víc než stín, jsem obraz zla, jsem synem co jsi zplodila. Přichází boží soud takže zavři oči a já se zbavim pout a teď to všechno skonči. Klik klak klik klak klik klak... klik klak Bang!

Tim to skončilo a teď začinaj opletačky,
musim si ulevit tak ze sebe bliju tyto sračky.
Klidně to stopni jestli se bojíš, neposlouchej dale.
Protože ti vpalim, jak týrala si ditě malé.
Pro pana krále. Tady mrcho vracim tvoje žezlo,
už konečně slezlo to, co se s tebou jen vezlo .
a máš o povinnost méně , zřejmě ale i tak stejně
zavírám ti dveře a tvé zasrané jméno neodchylně
zapominám už ožrala si mě uplně, olízala si kost.
Mě a bráchu mlátila si jen tak pro radost.
Jen pro své potěšení ehh za to sme ti fakt vděčný .
to co bylo už není vždycky sme byli hajzli neskuteční.
Ale ty si dělala v privatu a brala si prachy za šukání.
Byla si šlapka a brala si všechno co bylo k mání.
Je to na posrání tohle z mrtvých vstání
a nikdo už nezabrání tomuhle konání a rapování.
Až tvoje skonání zaručí mi klidné spaní .
nechci nic slyšet, neberu a neřikám už ani,
které mám nemysli to je jedno, žiješ jen pro sebe
pro sebe a pro chlast, smrt si už jde pro tebe .
nikomu nepřeju a nerozdávám zkázu
rád řekl bych ti slova mnohem tvrdšího rázu.
Ale tim se nic neřeší a minulost nevrátim,
násilí nemá cenu a tak život ti nezkrátim.
Ale všechnu špínu, věci které neměl nikdo vědět,
pouštim do světa protože já nemám se za co stydět.
Za to že si na nás srala, pořád si nás jen bila,
pořád si mi opakovala, za to že pořád si mi řikala
pořád si řikala že nic nedokážu odmalička ses mi jen smála, musela si nás mlátit abys nás dobře vychovala, aha. Ani nevim co je táta, každej týden si měla jinýho ptáka, tak se teď podívej, co vychovala si za čuráka.

Teď .. přichází boží soud. Můžeš předemnou utéct ale nedokážeš zapomenout. Zašeptej sbohem, zašeptej sbohem. Sem víc než stín, jsem obraz zla, jsem synem co jsi zplodila. Přichází boží soud takže zavři oči a ja se zbavim pout a ted to všechno zkonči. Klik klak klik klak klik klak... klik klak Bang!