Balada o devátém dopadení zloděje Bidla

1. Osmkrát soudně trestanej zloděj Bidlo
zas dospěl k názoru, že by mu pár šupů bodlo,
a že měl tip na jeden byt,
co dneska tutově prázdnej měl být,
rozhodl se na to jít.

2. Na konci města stavení jako klícka,
bydlí tam prachatej vedoucí Masny Picka,
v oknech tam je, všechno hraje,
rodinka v kině se klidně směje
a zloděj se poměje.

R: Zlodějina, zlodějina, zlodějina, zlodějina,
jediná dřina, co ho zajímá,
zlodějina, zlodějina, zlodějina, zlodějina,
jenom ta, žádná jiná.

3. Právě když Bidlo okno vymáčknul krásně,
zuřivej vlčák v kuchyni vobnažil dásně,
až krev stydla, tiše zavyl,
ke skoku, k útoku se připravil
a vočekával Bidla.

4. Už kuchyňský dveře vržou a pes se vrhá
a manšestr na zadku Bidlovejch kalhot se trhá,
nakonec však zbyla na psa
po krátkým zápase jen zadní kapsa,
Bidlo stih' zmizet zavčas.

R:

5. Ale když přišla VB, vlčák jí předal důkaz,
v tý kapse měl totiž Bidlo vobčanskej průkaz,
tak to padlo, pane Bidlo,
tohle se vám teda fakt povedlo,
v base vám bude teplo.

R: