Str. 27 "Já se dycky vohlídám"

Já se dycky vohlídám, vohlídám
k domažlickým zahradám°;
asli je tám eště
modrooký děvče,
já si na ně zavolám.

Ha já je tám nevidím, nevidím,
hani je tám neslyším;
s kym pa já se eště,
moje zlatý děvče,
s kym pa já se potěším?

Na dolině rymíček, rymíček,
napájí tam Jeníček,
štyry koně vraný,
pěkně hučesaný,
je zkrvácený šecek.

To není krev z koníčka, z koníčka,
to je z mýho Jeníčka,
že ho posekala,
že ho posekala,
ta vojácká šavlička.