Skřítek

Až jednou budeme Ti zpívat
Tu pohádku z plných plic,
Pak zhasni,
My chcem se skrývat před zraky
Těch nad mraky,
Unaveni spaním,
Ale nebudou, ale nebudou.

Cestou bude – li se stmívat,
budeme vzívat noční klid,
A známí,
jdou za poznáním taky,
kradou jak straky,
Předhozeni saním,
Si to užijou, ať si to užijou
Trochu tý pohádky,
Já jdu pryč od hádky,
A až se sešeří,
Vyhlásim příměří na malou chvíli,
Ticho vílí…

Skřítek a já,
V dokonalý symbióze,
Soužití vášní,
Je pro mě zvláštní,
Tak se mi zdá,
O semináři v próze,
Mám hodně plánů,
Po ránu…

Sednout si a jenom zívat,
Ráno usnout a nic víc,
Jen známí
Jdou za svítáním radši,
Zvědavost je tlačí,
Unaveni spaním,
Ale nebudou, ani nepůjdou
Se mnou do pohádky
Za draky pro hádky,
A až se sešeří,
Vyhlásím příměří na malou chvíli,
Ticho vílí……