Dotyky slávy Marta a Dalibor

Janda:
Kde jsou ty časy,kdy holčičku svou,tak rád jsem houpával na kolenououuu.Dávno jsi velká a vlastní svět máš,byly jsme čtyři zbyly jsme už jen dva.Áááá jen dva.

Marta:
Bylo to úžasný žít s legendou málokdo chápal že věci tu zvláštní jsou.Kdejakej táta dal svý děti spát,ty jsi byl pryč a já mohla si o tom jen zdát.Áááá jen zdát.

Ref.:
Dotyky slávy přišli náhodou,vyrostly s námi každý máme svou.Ááááá ááááá.

Janda:
Štěstí jsou střípky sem tam osloví,proč nám nic nikdy včas nenapoví kdo ví.

Marta:
Vůbec jsem nechtěla zpívat a hrát,jen někde žít s někým kdo by mě chtěl mít rád.Áááá mít rád.Áááá

Ref.:
Dotyky slávy přišli náhodou,vyrostly s námi každý máme svou.Ááááá ááááá.

Janda:
Kde jsou ty časy už holčička má dotkla se slávy a možna je dál než já.