Stonožka

Já vám nemám tyhle lidi rád,
co se nechtěj a neuměj smát.
Řekněte mně, má to smysl
takle si kabonit mysl?
Vždyť si člověk může brát
příklad ze zvířat.


Dejme tomu stonožka:
Co má práce s obouváním,
jen se oběda dočká,
začne se zouváním.


Na každou totiž nožku
má ponožku a v botě vložku
a stačí bláta trošku,
prošoupe rohožku.


Ta snad má právo mít
k zoufalství vlohy,
co to jen musí být,
když ji rozbolej nohy.


Mám-li vztek víc než trošku,
že bez práce mám jenom hlad,
vzpomenu na stonožku
a jsem na světě rád.