Už spolu nemůžem být

Líbám tě na tvář, zatímco se oblíkáš.
Odsouváš mé ruce stranou, beze slov mě odmítáš.
Podívám se ti do očí, mám pocit žě mě nevnímáš.
Pohledem uhýbáš, pohledem umíráš, utíkáš.
Prosím zůstaň ještě chvíli, ještě jsi ani neodešla a už mi chybíš.
Už to není jako kdysi, na stole ryzlink a v pokoji jen chlad a naše poraněné city.
Už to není jako kdysi, vím, že tě něco trápí, ale nemůžu ti pomoct když mi to nehodláš říct.
Změnil se mi život, když se naše cesty zamotaly, ale z těch dvou milenců se stali němí samotáři.
Polibky a krásný slova.
Celý ten vztah zevšedněl.
Ty chceš něco novýho, už netoužíš být vedle mě.
A tak prohlížím fotky a čekám až mi odejdeš a já odejdu taky už nemůžu žít bez tebe.

Setři tvoje slzy svou dlaní, až budeš s ním, snad se s ním budeš mít líp.
Tvé rty už nepolíbím.
Já jsem si vědom svých chyb, zpátky je nemůžu vzít.
Už spolu nemůžem být, už spolu nemůžem být.

Už spolu nemůžem být a já jsem to věděl ještě dlouho předtím, než si zabouchla ty dveře.
Že prý spolu budem navždy a možná ještě dýl, jenže ty jsi zmizela a tvým slibům už nevěřím.
Nech mě být!
Slyším hlasy uvnitř hlavy, cítím nutkání se zabít.
Mám pocit že se zblázním, žárlím.
A nevím jestli za to můžu já, anebo jinej kluk.
Nezvládám se kontrolovat, třepu se jak na fetu.
Polykám další tabletu a vím že to tak nemá být.
Ale ty seš někde pryč a už se nikdy nevrátíš.
Dala jsi mi celej svět, když jsem se s tebou seznámil a při odchod vzala zpět, už zase nemám nic.
A jestli vážně věříš tomu, že teďka nám je líp, mohla bys mi prosím říct, proč mé srdce přestává bít.
Nakláníš se nad mé rty, jsou to jen představy.
Dnes večer místo tebe kulka poslední polibek před spaním.

Setři tvoje slzy svou dlaní až budeš s ním, snad se s ním budeš mít líp.
Tvé rty už nepolíbím.
Já jsem si vědom svých chyb, zpátky je nemůžu vzít.
Už spolu nemůžem být, už spolu nemůžem být.


Víš, myslel jsem že na tebe nikdy nedokážu zapomenout, ale teď už se tím naštěstí trápit nemusím....