Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
Starry, starry night
Paint your palette blue and grey
Look out on a summer's day
With eyes that know the darkness in my soul
Shadows on the hills
Sketch the trees and daffodils
Catch the breeze and the winter chills
In colours on the snowy linen land
Now I understand
What you tried to say to me
And how you suffered for your sanity
And how you tried to set them free
They would not listen
They did not know how
Perhaps they'll listen now
Starry, starry night
Flaming flowers that brightly blaze
Swirling clouds and violet haze
Reflect in Vincent's eyes of china blue
Colours changing hue
Morning fields of amber grain
Weathered faces lined in pain
Are soothed beneath the artists' loving hand
Now I understand
What you tried to say to me
And how you suffered for your sanity
And how you tried to set them free
They would not listen
They did not know how
Perhaps they'll listen now
For they could not love you
But still your love was true
And when no hope was left inside
On that starry, starry night
You took your life as lovers often do
But I could have told you Vincent
This world was never meant for one
as beautiful as you
Like the strangers that you've met
The ragged men in ragged clothes
The silver thorn of bloody rose
Lie crushed and broken on the virgin snow
Now I think I know
What you tried to say to me
And how you suffered for your sanity
And how you tried to set them free
They would not listen
They're not listening still
Perhaps they never will...
Hvězdná, hvězdná noc
barví tvou paletu do modré a šedé.
vyhlíží letní den
očima, které znají temnotu v mé duši.
Stíny na kopcích
vykreslují stromy a narcisy,
zachycují vánek i zimní chlad
pomocí barev na sněhobílé plátno země.
Nyní chápu,
co ses mi pokoušel říct
a jak tě trápila tvá mysl
a jak ses pokoušel všechny osvobodit.
Neposlouchali by,
nevěděli jak.
Snad budou naslouchat teď.
Hvězdná, hvězdná noc,
ohnivé květiny, které zářivě planou,
vířící mraky a fialové mlhy
se odráží ve Vincentových modrých očích.
Barvy měnící odstíny,
ranní pole v barvě hnědé ambry,
skloněné tváře zachycené v bolesti
jsou chlácholené umělcovou milující rukou.
Nyní už chápu,
co ses mi pokoušel říct
a jak tě trápila tvá mysl
a jak ses pokoušel všechny osvobodit.
Neposlouchali by,
nevěděli jak.
Snad budou naslouchat teď .
Pro ty, co tě nemohli milovat,
přesto byla tvoje láska stálá.
A když ti nezůstala uvnitř žádná naděje
v té hvězdné, hvězdné noci,
vzal sis život, jak to milující často dělají.
Ale mohl bych ti říct, Vincente,
že tento svět nikdy nepatřil nikomu tak obdivuhodnému
jako jsi ty
Jako cizince. které jsi potkával,
otrhané lidi v otrhaném oblečení,
stříbrné trní krvavé růže,
která leží rozdrcená a zlomená na panenském sněhu.
Nyní chápu,
co ses mi pokoušel říct
a jak tě trápila tvá mysl
a jak ses pokoušel všechny osvobodit.
Neposlouchali by,
pořád neposlouchají,
a možná nikdy nebudou...